Výskyt:
Mucholapka dnes roste pouze na několika místech v Severní a Jižní Karolíně (JV USA). Je registrována mezi ohroženými druhy, přesto jí neustále ubývá. Počty na přirozených stanovištích se odhadují pouze na několik desítek lokálních populací.
Stanoviště:
V přírodě roste v kyselé, silně písčité a trvale zamokřené slatině, která je nezarostlá nebo částečně porostlá nízkými travami a ostřicemi. Preferuje dobře osluněná místa a snáší jen mírný přístin okolní vegetací. Tu účinně likvidují občasné požáry, které mucholapka přežívá ve formě podzemního cibulovitého orgánu. Podnebí je vlhké a teplé, zimy bývají mírné se slabými mrazy.
Způsob lovu:
Na okrajích obou částí čepele se nacházejí četné nektarové žlázy. Po jejich obvodu jsou tuhé špičaté výrůstky, které po sklapnutí pasti zabraňují kořisti v úniku. Hmyz je váben vůní nektaru, červeným zbarvením pastí, ale také zbytky předchozí kořisti. Při vstupu na vnitřní stranu čepele, jsou podrážděny citlivé chlupy. Ty vyšlou elektrický signál vedoucí k sevření pasti. Přičemž pro sevření pasti jsou nutná nejméně dvě podráždění jednoho nebo více chlupů. Vlastní princip sevření pastí dosud nikdo uspokojivě nevysvětlil. Je-li kořist polapena, oba laloky pasti se pevně přiblíží k sobě a zcela obklopí tělo oběti. Potom již začíná vlastní trávení pomocí kyselých trávicích šťáv. Pasti nejsou ve skutečnosti tak účinné jak se může zdát. Létající hmyz polapí mucholapka jen vzácně, převládá spíše lezoucí. Při umělém podráždění je past schopná se otevřít a sevřít přibližně desetkrát. Přikrmování je možné, ale nemělo by se přehánět. Vedlo by to k nadbytku živin a rostliny by vytvářely zakrnělé lapací orgány.
Pěstování
Světlo:
Maximum světla, zejména pak v zimním období. Rostliny se na plném slunci velmi dobře vybarvují a pasti jsou dobře vyvinuté.
Teplota:
Mucholapky snáší široké rozpětí teplot od mrazu až přes 30 °C. Dlouhodobě bychom neměli rostliny vystavovat teplotám nad 40 °C. Vhodné je i letnění. V zimním období je optimální snížení teplot, protože rostliny prožívají vegetační klid. Teploty by se měly pohybovat v rozmezí 0-12 °C.
Vlhkost:
Zajišťujeme vyšší vzdušnou vlhkost současně s dobrým větráním. Nutná je neustálá vlhkost zeminy.
Zálivka:
V létě mohou stát květináče neustále ve vodě, v zimním období udržujeme substrát mírně vlhký.
Substrát:
Vhodná je kvalitní vláknitá rašelina zlehčená příměsí perlitu nebo křemičitého písku. Ideální jsou květináče o průměru asi 10 cm. Ale i zde platí, že čím větší, tím se substrát pomaleji znehodnocuje. Přesazujeme raději častěji, nejlépe alespoň jednou za dva roky.
Přezimování:
V zimě je nutné zajistit chladné prostředí (např. temperovaný skleník, zimní zahrada nebo jiné nevytápěné prostory). Bytová kultivace je složitější. Mucholapkám totiž nesvědčí kombinace vyšších teplot a nedostatku světla v zimě. Rostliny proto umístíme do polootevřené nádoby (např. akvária) a co nejblíže k oknu.